Nepřevázka (Středočeský kraj)

Je sobota ráno a hlavou se mi opět honí myšlenka - mám, nemám? Počasí je hrozné, ale předpověď na neděli není o nic lepší. Vím, že bych toho litoval, koukat tady z okna ven, a tak v mém černobílém světě je rozhodování snadné. Buď se do něčeho pustím naplno, nebo vůbec. Venku hustě chumelí a já, se staženým zadkem, rychlostí 40km/h, se kloužu Fabčou do Nepřevázky. Naplánoval jsem si pro tento týden trasu skrz a okolo Chlumeckého lesa, něco kratšího, a teď jsem za to strašně rád. Přes sněhovou nadílku nevidím ani stopu a tak to opět začíná s velkým otazníkem.

 

MAPA KE STAŽENÍ KML ←

MAPA KE STAŽENÍ GPX


První vyhlídkové místo, na okraji Nepřevázky, mi nenabídlo nic ze své krásy, kromě informační tabule. Málem jsem ji minul a popravdě, to poslední, co jsem chtěl, je zastavit, aby se mi mohly o to více promočit boty. Zima byla menší než minulý týden, ale o to víc to tálo a lepilo. Vyrážím skrze křoviska, pláně, střelnice a každý krok mě informuje o tom, jak moc si dnes kotníky zatančí. Podél lesa se stezka zlepší a tak si libuji v závětří kopce. Najednou tři metry vedle mne vystartuje srnka a já se opět vracím do reality. Ještě potkám dva myslivce a extra se snažím, aby mne viděli, jen aby si nemysleli, že dnes v tom lese budou sami. U Karlova vrchu zatáčím doprava a čeká mne první kopec. Nohy se boří, ale tělo hoří a tak se usmívám, jaký to jsem šílenec a jsem na sebe hrdý.

- PO CHLUMECKÉ NAUČNÉ STEZCE -

První zastávka je u Katova kříže. Přečtu si historku o katovi Růžičkovi, a zamyslím se nad tím, jak tuhle profesi tenkrát studovali a co praxe? Nohy už zase zebou a tak pokračuji dále. Sníh je pořád hodně hluboký, ale mne fascinují stopy srnky ve sněhu, která jako by věděla, kudy poběžím, a tak ji následuji. U pramene boží vody nezastavuji, jelikož žízeň je to poslední, co mne trápí. Modrá stezka mne nešetří a lesníci na mne nevěřícně koukají, když se kolem nich proženu. Po chvíli vystoupám další kopec, co mne dovede k telekomunikační rozhledně u Doubku. Bohužel se na ni nedá vylézt a ostnatý drát, co ji obklopuje, se mi dnes nechce testovat… třeba příště. Stezka jako by se ztratila. Nebe se zatáhlo a jediné, co mi určuje směr, jsou moje hodinky a vršky keřů, co vyčuhují ze sněhu. Bohužel jiný směr ani cesta možná není a tak se brodím vpřed. Možná to dnes bude jen 17km, ale prozatím jsem si zasloužil každý metr.

                                      - NĚKDY TO NEBĚŽÍ, ALE VŽDY TO JDE -

V Bojeticích zahýbám doprava a dnes pěji ódy na luxusní běhání po silnicích. Možná to je dnes prosolená čvachta, ale mít zase pevnou zem pod nohama je blaho pro kotníky. Moje nadšení dlouho nevydrží. Rychlá odbočka vlevo a polňačka, kterou poznám pouze podle stop běžkaře, co si dnes přivstal. Boty i ponožky jsou už promočené a tak myslím na krb, kafe a čokoládu. Ve Vinařicích se proženu okolo zámku a opět si vychutnávám luxusní silnici. Tentokrát ji následuji až do Chlumu, protože nemám už sil zápasit s dalším hlubokým sněhem. Rozcestník mne brzy pošle zpět do lesa na naučnou stezku a směrem zpět, do Nepřevázky. Poslední vyhlídkové místo, poslední fotka a už vidím cílovou pásku. Zpocený vybíhám poslední kopec. Chvíli ještě zápasím s náledím, než vysvobodím auto, ale pak už jedu domu, unavený, šťastný a na kost promrzlý. Úžasné sobotní ráno.



A kam příště?

KVALITA ZÁŽITKU

2/5

No bude z čeho vybírat. Rozhodl jsem se vám naplánovat stezky až do konce února. Různá místa a vzdálenosti. Nevím, zda-li tato sněhová sezóna bude pokračovat, ale doposud mne to počasí nezastavilo, tak proč teď přestávat?

Tady je naše menu pro nadcházející víkendy, ale čím začít:

Kdy a v kolik se vyběhne bude upřesněno ve čtvrtek na Facebooku. Doufám, že se přidáte. Nemusíte mít strach, já se nehoním za rychlostí. Můj cíl je požitek z běhu, zážitek z tratě a zajímavé fotografie pro ty, co se bojí vytáhnout paty z domu.

Tak příští týden na startu na viděnou,

Jiri (Born to run legend)

Over and out…